Mantra „to půjde, záleží to jen na mně“ má kouzelnou moc. Nedávno jsem v novinách četl, že celých deset procent populace sází na to, že finance na zajištění penze vyhraje v loterii. Lidé vůbec častěji, než je zdrávo, ponechávají kvalitu svého budoucího života na náhodě místo toho, aby ji ovlivňovali svou vlastní volbou. To mi připomíná mého bratra. Když byl malý, měl takový zvláštní zvyk. Jakmile viděl, že sklenka hrozí každou chvíli spadnout ze stolu, místo aby jí v tom bleskurychle zabránil, zakryl si rukama uši, aby neslyšel řinčení skla.
Poselství tohoto příběhu je následující: oči a uši musíme ponechat otevřené skutečnostem života. Pokud svůj život neřídíme a nepodnikneme kroky nutné k tomu, aby se věci rozhýbaly, bude život ovlivňovat nás a postaví nás před skutečnosti, které nemusí být vždy vítané. To je jeden z přírodních zákonů, který lidstvo determinuje po tisíce let. Převezměte iniciativu a snažte se během následujících týdnů chovat tak, jako byste byli vrcholným manažerem svého osudu.
Všichni úspěšní manažeři si uvědomují, že „je to na nich, že to půjde“, a fungují jako katalyzátor svých vlastních snů. Stejně tak, chcete-li něčeho dosáhnout, je určitě lepší podniknout kroky k tomu, aby se to uskutečnilo, než čekat, až vám do cesty vstoupí štěstěna. Znáte-li někoho, kdo by vám mohl pomoci vyřešit nějaký problém nebo otevřít dveře k nějaké příležitosti, vezměte telefon a zavolejte mu. Pamatujte, buď budete hledat výmluvy a sami sebe ospravedlňovat, nebo dělat pokroky, ale obojí najednou nejde.
Když jsem ještě provozoval praxi v Praze, jezdíval jsem několik minut městskou dopravou do své kanceláře v centru města. Každý den sedával naproti mně muž, kterého jsem postupně začal vnímat jako prototyp takového manažera vlastních životních principů. Místo aby podřimoval nebo bloumal v představách jako většina ostatních lidí ve vlaku, rozhodl se tento muž zužitkovat své minuty k tomu, aby posiloval svou tělesnou schránku. Od okamžiku, kdy se posadil, až do chvíle, kdy jsme dorazili do stanice, dělal různé protahovací cviky na záda, krk a paže a zlepšoval si tak svou kondici. Místo aby se přidal k té spoustě lidí, kteří si stěžují, že na cvičení nemají dost času, vzal věci do svých vlastních rukou a využil vhodné příležitosti. Samozřejmě že vypadal trošku směšně. Ale komu záleží na tom, co si myslí ostatní, když víte, že to, co děláte, je správná věc?
Pokud dokážete sami sebe brát jako manažera svého osudu, může dojít k zásadnímu posunu v pohledu na to, jak vnímáte svůj svět. Místo abyste proplouvali životem jako pasažér, stanete se kapitánem lodi, tím, kdo určuje směr pohybu, a nikoliv pouze tím, kdo reaguje na vrtochy měnících se vln.

Byla použita citace Robina S. Sharmy – Kdo bude plakat, až tady nebudeš? Str 164, kap.75 - Staňte se pánem svého života.