PREKOGNICE

Výklad z karet

nové příběhy
 


Dotaz: budeme žít i jinak, než v materiálním světě?


Ještě mnoho vody proteče řekami, kdy si člověk uvědomí, že "peníze jsou až na prvním místě". Něco koupím, prodám a posuzuji to jen z pohledu materiálního. To, že to má nějakou duchovní či energetickou či jinou, nezaplatitelnou hodnotu, na to už nemyslím. A je to škoda. Každý si ceníme své podle nějakých "hodnot". Ať je to naše "srdeční" záležitost, rodinná či k tomu máme jiný postoj a vztah, a nikdo by nás neměl odrazovat od této myšlenky, třeba tím, "ale tam to je za tolik a tolik". Je to jakoby vás přesvědčovali o tom, že je to sice dítě, ale co je na tom, když ho dáte do domova, najíst tam dostane tak jako tak, vzdejte se ho.
Zrazuje to lidskou důstojnost, i když je jasné, že je mnoho poctivých lidí, kteří to uznávají, ale převažují ti, kteří na druhé straně chtějí vydělat a prodají i vlastní matku, jen aby uspokojili své ego a peněženku. Nejvíce mne mrzí, že malé vesničky, dědinky, městečka, byť byly tou nejkrásnější ozdobou krajiny, jsou diskriminováni. Například připojení na internet, od malé rychlosti za velké paušály až po nemovitosti, cesty, kanalizací, topení a desítky jiných vymožeností. Sice se to lepší, ale stále je venkov dvacet let za městem. Například krásný dům v úžasné krajině nemá žádnou hodnotu, ale v Praze, kde jsou ceny uměle nadsazené má desetinásobnou hodnotu. Každý to posuzuje podle trhu nejmocnějšího. Z jakého důvodu, že je tam nedýchatelný vzduch, anonymita, kriminalita a pod?, asi. A stejně lidé utíkají do přírody a zase je tady otázka, koupit kus zdravé přírody téměř zadarmo.
Máme prý tržní hospodářství, je to ale jen proto, aby se vydělávalo co nejvíce. V materiálním světě budeme žít minimálně ještě dalších 1500 let, přestože jsme vstoupili o zimním slunovratu v roce 2012 do znamení vodnáře a tento cyklus bude trvat cca 3556 let. Než přestane závist, nenávist, mamon, války a pod, tisíckrát zima vystřídá jaro. Prakticky se dítě teprve narodilo a musí se mnohé naučit. Ale to zažijeme až v jiných životech.
Lidé se mění, ale poněkud se odchýlili od té správné cesty. Člověk se pasoval na vládce zeměkoule, a přitom, kdyby nebylo například mravence, moc dlouho by nepřežil jako tvor. Šokoval mě případ z kodaňské ZOO, kde utratili zdravého dvouročního samečka žirafy, jen proto, že nemohl být vhodný pro své geny, a prý je to jen odpadní produkt, který potom hodili lvům jako potravu. Jsem staromódní, že to nechápu? Je málo víry a pokory, úcty jeden k druhému, ale také ke flóře a fauně, devastuje se čím dál více, a kdyby člověk dokázal více vnímat, slyšel by, jak země naříká. Naše krásná modrá a jedinečná planeta krvácí. Jednou se ale může příroda vzbouřit, zatím jen kope a naznačuje, že není něco v pořádku. Od hurikánů až po záplavy, ale až toho bude mít jednou dost, neuchrání nás ani atomové kryty. Kdesi jsem četl, že Zemi zachrání vyspělá mimozemská civilizace, a dodatek je, před lidmi. Z přírody jsme vyšli a do přírody se vracíme, je to naše matka a měli bychom se k ní také tak chovat, není to macecha. Jednou, až přijdeme před soud Karmy, dostaneme jen jednu odpověď, "času jsi měl dost", na nápravu. A to už nepomohou žádné uspořené milióny, výmluvy, nářky a prosby o shovívavost. Já celý život žiji podle Karmických zákonů, a přesto někdy udělám něco, čeho lituji a bojím se, že nestihnu něco napravit. Nic se neodpouští, každý jsme zodpovědní za své činy ale i myšlenky a vždy je čas na nápravu. Lidé ale stále doufají, že to nějak dopadne a vyhnou se trestu. Je to jako nemoc, pokud nebolí, jsou lhostejní a nezodpovědní, ale jakmile to začne, lítost ani prosby nepomáhají. Každý si zaslouží to, co udělal a dělá.
Musím zopakovat slova, která jsem již napsal v zajímavostech.
V první řadě, se musím smířit se svou životní situací, přijmout vše co mne životem provází a pochopit. Od nemoci, nezaměstnaností, samoty, nebo nešťastného vztahu apod. Usmířeni je tedy jako první bod. Opakuji znovu, že Karma vás moc dobře zná a ví, jestli to myslíte opravdově, tak aby mohla ustoupit od vaší již dávno naplánované budoucnosti a nasměrovat vás jinou, lepší cestou. Cestou, kterou si již zasloužíte. Buď to pochopíte, nebo půjdete cestou, která i přes veškeré překážky které ve svém životě prožíváte, je pro vás tou nejlepší ale i tou nejhorší a bez nápravy lepší nebude. A to za veškeré vaše skutky. Nemohu se přetvařovat, jenom aby lidi řekli, jaký jsem dobrým člověkem a doma za dveřmi bych je všechny nakopal, pokrytce. Hrát divadlo můžete, ale ne před publikem Karmy.