Kdybych byl soudcem a měl ty pravomoci, moje závěrečná řeč by zněla, „Odsuzuji vás všechny za to, že jste si opět odsouhlasili nadstandardní příjmy. Odsuzuji vás všechny za zdravotní péči, kdy termíny na odborné vyšetření akutní nemoci jsou od tří do osmi měsíců, za předražené či nedostupné léky a jinou zdravotní péči, kterou pojišťovny nehradí a přitom jde o zdraví či život člověka. Odsuzuji vás za to, že ročně je ze sociální nouze kolem 1600 dokonaných sebevražd (což je každých 5-6 hodin jedna sebevražda). Odsuzuji vás všechny za to, že likvidujete vesnice, už tím, že nedokážete vytvořit podmínky, aby mladí, kteří dokončili své vzdělání neodcházeli do měst nebo zahraničí za lepšími výdělky.
Likvidujete prodejny, služby, hospůdky, obchody. Odsuzuji vás za vše, čím trpí poctivý občan České republiky, od ekonomických imigrantů (s nadstandardním zabezpečením), cikánů s nadstandardními důchody a za rozprodávání duševního a přírodního bohatství cizákům. Odsuzuji vás zato, že bezmyšlenkovitě posloucháte nařízení EU a chováte se tak, jako byste sice měli svůj názor, ale s ním nesouhlasíte. Odsuzuji Vás všechny za to, že dovolujete, aby polovina důchodců žila na pokraji bídy a to za celoživotní práci, s důchody od čtyř do sedmi tisíc... (ne každý mohl pracovat s velkým platem).
Odsuzuji vás všechny za to, že nedokážete účinně pomoci v sociální oblasti, kde každý šestý Čech je podle statistik ohrožen chudobou. Kromě nezaměstnaných ohrožuje chudoba čím dál tím víc i pracující. Odsuzuji vás za to, že jste zničili a ničíte malé a střední podnikatele, řemeslníky. Odsuzuji vás za to, že se prezentujete jako humanitární vláda s nesmírnou empatií, ale lež je vaší pravdou. Když řeknete A, měli byste říci i B. Když řeknete že vše je dostupné občanům, měli byste po pravdě dodat, „když mají peníze“. Volný trh za nás vše nevyřešil, podle mě spíš vedl k rozkrádání státu. Vaše rozhodnutí nahrává korporacím a bohatým, zvláště cizincům, kteří skupují českou půdu a zdroje. Miliardy unikají z Vietnamské komunity, a z jejich tržnic si kupují za půl miliardy hotel v Praze. Odsuzuji vás za to, že místo toho, abyste sloužili národu, národ musí sloužit vám.
Polehčující okolnosti:, „Zlepšilo se životní prostředí, zlepšily se podmínky studovat, cestovat do zahraničí. Nemalý pokrok je samozřejmě vidět, máme krásná města, vše je moderní, ale nějak se pokazily mezilidské vztahy. Naše společnost měla ideálně nastartováno k dobrému, ale nakonec se z ní stává velmi agresivní společenství, založené především na penězích. Protože jste přišli vy a chopili se příležitostí ukazovat lidem jak si nahrabat co nejvíce. Chybí nám správné vzory a neopíráme se o desatero či o právo a neplatí nic, co by bylo posvátné pro každého z vás. Současná svoboda je úžasná, můžeme cestovat kamkoliv bez dřívější administrativy, na druhou stranu je evidentní, že dříve bylo pro obyčejného člověka v ulicích daleko bezpečněji. Bohužel k naší době nyní patří také drogy či bezdomovectví... A protože bych tady mohl celý týden jmenovat vaše nestoudná nařízení a zákony, a přizpůsobujete si zákony podle vašich představ a z moci silnějšího si berete národ jako rukojmí, odsuzuji vás všechny za to, že jste. A kdybych byl Bohem, odsoudil bych vás všechny do jednoho, peklem...
Každé sousto které od této chvíle spolknete, ať vám připomíná ty, kteří za celoživotní poctivou práci, žvýkají suchý krajíc chleba, protože po zaplacení všech předražených plateb a poplatků jim na nic jiného už nezbude. Od seniorů, po matky samoživitelky, sociálně slabé rodiny, nemocné, postižené, singly. Každý den vaší dovolené ať vám připomene ty, kteří sedí na zápraží a nechávají si o tom jen zdát. Každý den vašeho přepychu, ať vám připomíná ty, kteří trpí zimou, protože jim nezbývá na kousek dřeva do kamen. Stydím se za vás všechny, protože házíte vinu jeden na druhého, ale jakmile se jedna či druhá strana dostane do vedení, opět táhnete za jeden provaz, protože vrána k vráně sedá. Nestydím se za svůj národ, jsem hrdým Čechem, stydím se za takové lidi, kteří pro svůj prospěch prodají i svou čest, nebo mámu.
Vychvalujete zločince, stavíte jim sochy a jejich jména jsou na každém rohu a nedokážete dát medaili člověku, který zachránil za války stovky životů. I Stalin byl veleben a na štěstí nic netrvá věčně. Měli byste si denně opakovat Mea culpa, Mea maxima culpa!