PREKOGNICE

Výklad z karet

nové příběhy
 


Magický čas vánoc


Vždy, když nám nastává magický čas vánoc a vstupujeme do dalšího roku, ve kterém končí o zimním slunovratu jedna významná etapa vývoje lidstva, lidé jsou něžnější. Záleží na nás, lidech, jakými činy a myšlenkami začneme etapu novou. Nejenom o tomto vánočním čase, přejme si upřímně a opravdově, štěstí, zdraví, lásku a pohodu, a aby ten náš život ale i život nás všech byl k žití. Udělejme proto něco. Nejsem tak bláhový, abych se domníval, že jedním přáním přestanou ti, kteří nám ukrajují z našeho koláče a bezstarostně si užívají, beztrestně krást. Vím jen, že každé přání je vyslyšeno a ten, kdo nám řídí naše kroky, nás po zásluze za naše činy dříve nebo později odmění a dojde na každého, nikdo se neschová, na nikoho Karma nezapomene.
Dnes někteří z nás prožíváme obrovský žal nad ztrátou bývalého pana prezidenta Václava Havla. Mnozí jej milovali, mnozí zatracovali, ale to už tak v životě bývá. Kdo jsi bez viny, hoď kamenem. Jedno se mu upřít nedá, ať to bylo tak nebo onak, zbavil nás tyranie a to už stačí na to, aby byl navždy chválen a byla mu udělena pocta nejvyšší.
Vím, že je to pro jeho blízké bolestivé, odešel jim milovaný člověk, ale dostal jeden z nejlepších darů, a to, být po boku nejvyššího. Sám Václav Havel říkal, že vnímá své tělo jako schránku své duše. A myslím si, že byl po nedávné návštěvě Dalajlámy, smířen. Věděli to oba. Smrtí končí jedna životní etapa a začíná další, možná lepší, možná horší. To je podle zásluh. Vzpomeňme na jeho slova a zasaďme se o to, aby opravdu pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí. Aspoň já mám o vánocích i toto přání.
Přestaňme tedy bojovat s něčím, s čím se bojovat nedá, přestaňme kritizovat a nadávat, a začněme napravovat chyby nejprve u sebe, jinak budeme stále prohrávat. Chceme budoucnost takovou, o které si my sami myslíme, že si ji zasloužíme. Zasloužíme si shovívavost a to až tehdy, napravíme-li své minulé skutky.
Tak už to v životě bývá, že jeden má a druhý ne. Třeba rodinu, přítele, přítelkyni. Pokud znáte někoho, kdo je sám, kdo nemá tu možnost být s nejbližšími, aspoň mu zavolejte, a dejte mu najevo, že není sám. Dáte mu tím dar velké hodnoty. Nezapomínejme na ty, kteří nemají to, co máme my, byť je to někdy opravdu skromné, ale máme. Stačí jim nabídnout málo, byť by to byl jen talíř horké polévky.
Vzpomeňme na ty, kteří trpí jakýmkoliv způsobem, protože my všichni se staráme jen o své věci a co nás nepálí, nehasíme a po nás potopa. To je špatně. Jednou se narodíme v jiné době, na jiném místě, v jiném těle, a přestože si nebudeme pamatovat minulý život, za své skutky a činy můžeme trpět, tak jako trpí v této době jiní a my jim dnes odmítáme jakoukoliv pomoc. Neřešme jejich skutky, nám nepřísluší být soudcem, to je jen a jen na Karmě. Jen ona rozhoduje o odměně či trestu, ale nezakazuje nám jiným jejich úděl zmírnit. Já osobně děkuji za to, že mám báječné přátele, kteří na mě nikdy nezapomínají, a jsem moc rád že je mám. Děkuji i klientům, kteří si vzpomenou, je to nesmírně krásné pohlazení. Díky všem, se kterými jsem se setkal a doufám, že jsme si navzájem něco dali.
Čeká nás náročný rok, bude odeznívat krize, ale vím, že vše překonáme s obrovskou chutí jít dál. Ekonomická bouře či vichřice, která se přežene, mnohé poláme, sfoukne to, co je slabé, ale to co zůstane, bude odolnější, silnější a to pomůže postavit na nohy těm slabším. Takoví už jsme my všichni, někdy leniví, někdy plni odhodlání pokud je potřeba. Věřím v dobrotu člověka, stále chci na ni věřit.
Ať jsou tyto vánoce plné spokojenosti, radosti, bohaté na čarovné momenty a naplněná přání. Ať Vás v novém roce vítá úspěch, štěstí, zdraví a láska.
Hugo Graslitz